Povinnosti v souvislosti s ochranou oznamovatelů

Vážení klienti, milí čtenáři,

dne 1. 8. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (tzv. whistleblowing), resp. tzv. doprovodný zákon č. 172/2023 Sb. Ten se poměrně razantně dotýká i tzv. povinných subjektů podle zákona č. 253/2008 Sb., zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (tzv. AML zákon – dále i jako „AML zákon“), jako jsou realitní kanceláře, dražebníci či obchodní banky, pojišťovny atd.

1. Kdo může být v případě např. realitní kanceláře, resp. dražebního a aukčního domu tzv. whistleblowerem (oznamovatelem)?

Autor tohoto pojednání přitom záměrně již v úvodu užil termínu pracovník, nikoliv zaměstnanec. Prací nebo jinou obdobnou činností se totiž pro účely zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon o ochraně oznamovatelů“) rozumí:

a) závislá práce vykonávaná v základním pracovněprávním vztahu,

b) služba,

c) samostatná výdělečná činnost,

d) výkon práv spojených s účastí v právnické osobě,

e) výkon funkce člena orgánu právnické osoby,

f) plnění úkolů v rámci činnosti právnické osoby, v jejím zájmu, jejím jménem nebo na její účet,

g) správa svěřenského fondu,

h) dobrovolnická činnost,

i) odborná praxe, stáž, nebo

j) výkon práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, jejímž předmětem je poskytování dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiného obdobného plnění.

Prací nebo jinou obdobnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí i ucházení se o práci nebo jinou obdobnou činnost, stejně tak může být oznamovatelem i bývalý zaměstnanec!

2. Co může pracovník či obchodní partner oznámit prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému společnosti svému zaměstnavateli (tzv. příslušné osobě), ministerstvu spravedlnosti či v případě porušení AML zákona Finančně analytickému úřadu? Jednání:

a) má znaky trestného činu,

b) má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100000 Kč,

c) porušuje zákon o ochraně oznamovatelů, nebo

d) porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblasti:

1. finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů,

2. daně z příjmů právnických osob,

3. předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

4. ochrany spotřebitele,

5. souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti,

6. bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,

7. ochrany životního prostředí,

8. bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,

9. radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,

10. hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek,

11. ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,

12. ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,

13. ochrany finančních zájmů Evropské unie, nebo

14. fungování vnitřního trhu včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie.

3. Povinnosti tzv. povinných osob v souvislosti s ochranou oznamovatelů:

a) Novelizovat tzv. systém vnitřních zásad v návaznosti na ust. § 21 odst. (6) písm. b) AML zákona a vytvořit tzv. vnitřní oznamovací systém ve smyslu ustanovení § 8 zákona o ochraně oznamovatelů, který bude tvořit přílohu zmíněného systému vnitřních zásad; Právní předpis sice hovoří o povinnosti zveřejnit vnitřní oznamovací systém tzv. dálkovým přístupem, což podle kolegů IT může klidně znamenat i e-mailem, nicméně lze doporučit - aby firma dala např. Finančně analytickému úřadu či Ministerstvu spravedlnosti právě jasně najevo, že vnitřním oznamovacím systémem disponuje - vložit vnitřní oznamovací systém na webové stránky.

b) Určit tzv. příslušnou osobu, která bude přijímat oznámení písemně (doporučeným dopisem nebo e-mailem), telefonicky či ústně;

c) Tzv. příslušná osoba si musí kvůli prokázání bezúhonnosti obstarat výpis z Rejstříku trestů a čestné prohlášení, že se nedopustila přestupku podle ustanovení § 24 odst. (1) zákona o ochraně oznamovatelů, byť je s ohledem na datum nabytí účinnosti zřejmé, že se přestupků vyjmenovaných v ust. § 24 odst. (1) ani nemohla dopustit;

d) V neposlední řadě musí být příslušná osoba poučena o právech a povinnostech. O této skutečnosti musí být vyhotoven záznam podle ustanovení § 9 odst. (2) zákona o ochraně oznamovatelů.

Vnitřní oznamovací systém skupiny Juris Real, spol. s r.o. naleznete na: https://www.jurisreal.cz/vnitrni-oznamovaci-system/

 

Mgr. Petr Jezdinský