Ombudsman chce, aby se spolky mohly opět víc zapojovat do řízení o povolování staveb
Vážení klienti, milí čtenáři,
veřejný ochránce práv Stanislav Křeček by uvítal, kdyby se občanské spolky mohly opět více zapojovat do řízení o povolování staveb. Od roku 2018 se spolky nemohou účastnit značné části povolovacích procesů podle stavebního zákona. JUDr. Křeček tento návrh dříve připomínkoval, do Sněmovny se ale nakonec dostala k projednání verze, která s větší účastí veřejnosti nepočítá. Ombudsman proto oslovil členy sněmovního výboru pro životní prostředí a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a upozornil je, že spolky mohou být v povolovacích řízeních v mnohém přínosné.
„Mohou stavební úřad seznámit s cennými informacemi z oblasti ochrany životního prostředí v dané lokalitě. I díky jejich návrhům tak mohou být výsledné stavby šetrnější k přírodě,“ míní ombudsman. Spolky, které by chtěly úmyslně zdržovat nebo mařit projednání konkrétního stavebního záměru, jsou podle něj spíše výjimkou. „Podle mých zkušeností jsou členy spolků ve většině případů místní obyvatelé, kteří uplatňují námitky proti investičním záměrům, které by mohly negativně ovlivnit kvalitu prostředí, v němž žijí,“ dodal v dopise zákonodárcům.
V minulosti se proti omezení účasti spolků v zákoně o ochraně přírody a krajiny postavila u Ústavního soudu skupina senátorů. Ústavní soud v únoru 2021 rozhodl, že napadená část zákona není v rozporu s Ústavou. Sedm soudců z patnácti ale zároveň uplatnilo tzv. odlišné stanovisko (pozn. disent). Měli mj. za to, že sporné ustanovení zákona nevede k naplnění toho, co zákonodárci zamýšleli, tedy ke zrychlení územních a stavebních řízení. Podle ombudsmana by legislativci mohli záměrným obstrukcím v územních a stavebních řízeních a následnému prodlužování celého povolovacího procesu předejít jinak než současným výrazným omezením účasti veřejnosti. Variantou je např. podmínka, že může jít pouze o spolek, který má místní vazbu na dané řízení.
Nejvyšší správní soud (4 As 33/2023) přitom na přelomu června a července rozhodl o účastenství ekologických spolků v řízení po novele stavebního zákona č. 225/2017 Sb. Čtvrtý senát v čele s Jiřím Pallou, Alešem Roztočilem a Tomášem Kocourkem dovodil, že řízení podle stavebního zákona, v nichž má být zároveň povoleno kácení dřevin nebo výjimka z ochrany živočichů, je řízením podle ZOPK (pozn. zákon o ochraně přírody a krajiny), a tím pádem se jej mohou účastnit i spolky (§ 70 ZOPK). Výrokem povolení stavebního úřadu se totiž rozhoduje i o právních vztazích upravených ZOPK, byť jen převzetím obsahu závazného stanoviska orgánu ochrany přírody. NSS tak vyjasnil spory vedené v teorii, aplikační praxi, a dokonce i mezi metodikami MMR a MŽP (pozn. ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva životního prostředí).
autor: Mgr. Petr Jezdinský (s využitím Kanceláře veřejného ochránce práv, ČTK, Nejvyššího správního soudu a Týdenního reportu ze světa legislativy, realit, developmentu a hypoték)