Středočeský kraj plánuje kvůli rozvoji měst a obcí změnu stavebního zákona

Vážení klienti, milí čtenáři,

Středočeský kraj hodlá podat návrh na změnu stavebního zákona. Ten by měl narovnat problémy s rozvojem území obcí v duchu nedostatečnosti veřejné infrastruktury. Hovoříme o dopravní, i technické infrastruktuře a občanském vybavení. Aktuálně sice právní předpis pamatuje na plochy pro jejich vybudování. Kamenem úrazu je však nedostatek finančních prostředků na rozvoj. Legislativní novela by tedy řešila úpravy pravidel pro stanovení přiměřeného finančního odvodu za změnu hodnoty pozemku prostřednictvím územně plánovací dokumentace.

Radní návrh na změnu právní normy podpořili a současně vzali na vědomí právní analýzu, která řeší možnou úpravu stavebního zákona a zákona o místních poplatcích (či dalších zákonů), které by vedly k podpoře výstavby škol a další veřejné infrastruktury ve Středočeském kraji. Poslední slovo však budou mít členové zastupitelstva. Nyní se jeví jako významný problém rozvoj území obcí. Začíná totiž zaostávat veřejná infrastruktura, a to ta dopravní i technická. Na hraně kapacit je i občanská vybavenost. Kraj tak reaguje na letitý stav, kdy se menší města a obce v okolí větších měst nekontrolovatelně rozrůstala o nové „satelity“, ale při rozvoji nikdo nepřemýšlel nad občanskou vybaveností a infrastrukturou.

„V územně plánovací dokumentaci jsou sice navrhovány plochy pro jejich vybudování, avšak chybí peníze na rozvoj. To by měla změnit novela zákona, kterou připravil Středočeský kraj a kterou schválili krajští radní. Ti vzali na vědomí právní analýzu, která řeší možnou úpravu stavebního zákona a zákona o místních poplatcích (či dalších zákonů), jenž by vedly k podpoře výstavby škol a další veřejné infrastruktury,“ hodnotí platný právní stav Jiří Snížek, náměstek hejtmanky pro oblast regionálního rozvoje a územního plánování.

Možnost uzavírání plánovacích smluv v novém kodexu stavebního práva sice představuje jeden ze způsobů, jak tuto problematiku řešit, nicméně sám o sobě není nástrojem dostatečným.

„V tomto směru lze tedy hodnotit přechod na právní úpravu obsaženou v novém stavebním zákoně, včetně jeho poslední novely jako nevyužitou šanci, jak dosáhnout po vzoru západních států cílů územního plánování pomocí vhodných ekonomických nástrojů,“ míní Jiří Snížek.

Vymezení či nevymezení zastavitelné plochy v územně plánovací dokumentaci obcí má zásadní vliv na ceny pozemků. Současná právní úprava na tuto situaci v zásadě žádným způsobem nereaguje, tedy neumožňuje využít vysoký potenciál změny cen pozemků v důsledku změn v územně plánovací dokumentaci a vedle nevyužitého potenciálu tím navíc ponechává prostor pro spekulativní nákupy pozemků z řad developerů.

„Tím pak finančně ztrácí územní samospráva, neboť někdo začne budovat satelitní městečko, ale na vybavenost a infrastrukturu myslet nemusí, nemusí ji platit a veškeré břemeno nechává na obcích. Navrhovaná právní úprava zároveň přispívá ke zvýšení odpovědnosti obcí za svůj rozvoj,“ konstatuje Jiří Snížek.

Středočeský kraj tedy navrhuje zavedení možnosti upravit obecně závaznou vyhláškou pravidla pro stanovení přiměřeného odvodu za zvýšení nebo snížení hodnoty pozemku při pořizování územně plánovací dokumentace. „ Navrhovaná právní úprava vychází ze skutečnosti, že územně plánovací dokumentace je schvalována v samostatné působnosti obcí, a proto by i pravidla těchto odvodů měla být stanovena v rámci samostatné působnosti formou obecně závazné vyhlášky,“ popisuje Jiří Snížek základní princip s tím, že právní úprava respektuje decentralizaci správy na principu subsidiarity, tedy že by se mělo na té nejnižší možné úrovni, tedy na úrovni obcí. 

Radní dále vzali na vědomí právní stanovisko, které řeší možnou další změnu stavebního zákona, zákona o místních poplatcích a případně další legislativy, jež by vedla k podpoře výstavby škol a další veřejné infrastruktury ve Středočeském kraji. Analýzu pro kraj zpracovala advokátní kancelář Davida Záhumenského.

„Chceme, aby obce mohly zavést místní poplatek za rozvoj jako reakci na nepoužitelnost stávajícího poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. Opět tedy platí, že zakotvit hodláme požadavek na to, aby se zastavitelné plochy vymezovaly jen tehdy, pokud bude prokázána dostatečná kapacita veřejné infrastruktury. Dále uvažujeme o novém druhu veřejnoprávní smlouvy uzavírané mezi obcemi, skrze kterou by sousední obce koordinovaly v územních plánech kapacity,“ čte z návrhu Jiří Snížek. Dalším cílem je omezení školské turistiky.

autor článku: Mgr. Petr Jezdinský (s využitím webu Středočeského kraje, Právního prostoru, archiwebu a ČTK)