Nařízení vlády se zvýšenými hlukovými limity ponechal Ústavní soud beze změn
Vážení čtenáři, milí klienti,
nález ÚS potvrdil platnost novely nařízení vlády č. 433/2022 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Napadená regulace přitom razantně navyšuje hlukové limity v okolí dopravních staveb (dálnic či železnic). Oproti dříve uplatňovanému speciálnímu navýšenému limitu tzv. staré hlukové zátěže, který měl být pouze dočasný, se tak radikálně rozšiřuje působnost navýšených limitů téměř na celé území České republiky. Ústavní soud se návrhem odmítl zabývat a zamítl jej. Nezabýval se tak podáním, které podpořili akreditovaní „hlukaři“, vědci z ČVUT, 23 senátorů, 150 starostů a cca 1 500 lidí podepsaných pod peticemi.
O negativních dopadech dopravy na lidské zdraví přitom není žádných pochyb. Podle Světové zdravotnické organizace se v západní Evropě každoročně promarní více než 1,6 mil. zdravých let života v důsledku hluku z dopravy. Mezinárodní skupina expertů na hluk nedávno přinesla další, poměrně přesvědčivé důkazy o tom, jak se dopravní hluk podepisuje na lidském zdraví, především srdci a krevním oběhu. Vědci analyzovali nejnovější epidemiologické údaje a zjistili, že hluk z dopravy, zejména ze silnic, železnic a letadel, zvyšuje riziko kardiovaskulární nemocnosti i úmrtnosti a vede k rozvoji kardiometabolických onemocnění, jako je ischemická choroba srdeční, infarkt, mrtvice a diabetes.
Skupina 23 senátorů se tedy před Ústavním soudem domáhala zrušení dílčích ustanovení nařízení vlády č. 433/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Napadla ustanovení, která vedou ke zvýšení hygienických limitů hluku ze silniční a železniční dopravy v chráněných venkovních prostorech staveb. Ustanovení vedla k enormnímu, až několikanásobnému navýšení povolené hlučnosti oproti předchozím limitům. Právní úpravu považovala za chaotickou, nevyváženou a nepředvídatelnou. Stávající systém regulace hluku je podle navrhovatelky nesrozumitelný a nekompaktní, zasloužil by si celkovou odbornou revizi a racionalizaci.
Nařízení vlády také musí být vydáno k provedení zákona a v jeho mezích. Meze právního předpisu byly v případě napadených ustanovení překročeny. Zvýšení přípustných limitů hlukové zátěže má koneckonců zcela nepříznivý dopad na veřejné zdraví. Plénum Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Daniela Zemanová) návrh zčásti zamítlo, zčásti odmítlo pro zjevnou neopodstatněnost. Odmítnutí se týká zásadní části návrhu. Navrhovatelka totiž napadla výhradně ustanovení tzv. „novelizujícího“ předpisu, nikoliv nařízení, které bylo novelizováno. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu však novela právního předpisu nemá samostatnou (normativní) existenci, tu získává až jako součást novelizovaného předpisu. Účinně lze tedy napadnout pouze samotný předpis, který byl novelou změněn – zde nařízení č. 272/2011 Sb. Ústavní soud teď neshledal důvod se od předchozí rozhodovací praxe odchýlit. Proto se nemohl zabývat tou částí návrhu, která požaduje věcný přezkum obsahu čl. I bodu 2, 5, 6, 7, 17 a 20 nařízení č. 433/2022 Sb. K většině otázek vznesených navrhovatelkou se tedy nemohl vyjádřit. Ústavní soud už v nálezu Pl. ÚS 4/18, kterým zamítl návrh na zrušení vybraných ustanovení nařízení č. 272/2011 Sb., odmítl argument tehdejší navrhovatelky (skupiny senátorů), že by hlukové limity nemohly být stanoveny nařízením vlády. Stejné navrhovatelce, jako v současné věci, rovněž Ústavní soud nepřisvědčil, že by zákon o ochraně veřejného zdraví umožňovat hlukové limity jen zpřísňovat, nikoliv rozvolňovat. Zákon o ochraně veřejného zdraví sice předmět zákonné úpravy vymezuje jako „snižování hluku“, „ochrana veřejného zdraví“ či „zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva“. Jedná se ale pouze o obecné cíle zákona a vymezení předmětu jeho regulace. Z těchto obecných termínů nelze dovozovat, že by prováděcí předpisy připouštěly jedinou možnost změny spočívající pouze ve zpřísnění již vymezených limitů, parametrů či podmínek.
Navrhovatelka v této souvislosti vznesla otázku, jestli je možné jednou stanovenou míru ochrany životního prostředí snížit. Ústavní soud k tomu napsal, že základem právní úpravy ochrany před hlukem jsou sice konkrétní ustanovení Listiny základních práv a svobod (pozn. dále i jako „LZPS“), těch se lze ovšem domáhat pouze v mezích právních norem, které tato ustanovení provádějí (čl. 41 odst. 1 LZPS). Právo na příznivé životní prostředí je totiž sociálním právem. Snížení míry ochrany obyvatel před hlukem oproti původnímu stavu bylo podle ÚS možné (touto otázkou se rovněž zabýval již v nálezu Pl. ÚS 4/18). Podle Ústavního soudu totiž nelze z českého ústavního pořádku dovodit absolutní zákaz snižování hmotněprávní úrovně sociálních práv. Z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva taktéž neplyne požadavek stálého zvyšování (nesnižování) standardu vnitrostátně nastavené ochrany před hlukem. Světová zdravotnická organizace (WHO) ani EU nestanovují žádné závazné hlukové limity a ponechávají jejich určení v působnosti států. Z doporučení WHO či předpisů evropského práva tak nelze dovodit, že by nebylo možno jednou stanovené hlukové limity zvýšit. To zjednodušeně řečeno znamená, že jednou stanovené dílčí technické parametry konkrétní podzákonné regulace nepředstavují nepodkročitelnou a ústavně relevantní mez, jež by bránila případné budoucí změně právní úpravy – a to ani kdyby změnou úpravy došlo ke snížení standardu ochrany životního prostředí. Překročení ústavního zmocnění vlády, které má při úpravě sociálních práv, nelze dovozovat pouze z toho, že nařízením některé podmínky ochrany veřejného zdraví zmírnila v porovnání s předchozí právní úpravou. Zvýšení hlukových limitů samo o sobě překročení ústavního zmocnění nepředstavuje. Ostatně v opačném případě by nikdy nebylo možné přísně stanovené podmínky či limity korigovat, což by v konečném důsledku zablokovalo tvorbu jakékoli politiky státu.
autor článku: Mgr. Petr Jezdinský (za využití níže uvedených pramenů)
Prameny:
https://advokatnidenik.cz/2024/04/09/narizeni-se-zvysenymi-hlukovymi-limity-ponechal-us-beze-zmen/
https://pravednes.cz/SeitlovaJitka.profil
https://www.profipravo.cz/index.php?page=article&id_category=16&id_article=265270&csum=c38fba27